Židovská figurální ikonografie v českých zemích

by Eva Janáčová

V rámci konference Na viděnou III vystoupila Eva Janáčová z Ústavu dějin umění AV ČR s příspěvkem Obraz nepřítele: Vizuální projevy antisemitismu v českých zemích od středověku po současnost. Do knihovny Fresh Eye přidáváme její dizertační práci obhájenou v roce 2015 na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ve které se autorka věnuje židovské figurální ikonografii v českých zemích od konce 18. do 20. století.

Historička umění a religionistka Eva Janáčová ve své dizertační práci zkoumá zobrazení soudobých židovských postav v české vizuální kultuře a mapuje ikonografii nábožensky založených i postupně se sekularizujících Židů. V úvodní části autorka analyzuje zásadní aspekty rozvoje židovské ikonografie jakými jsou liberální interpretace starozákonního zákazu figurálního zobrazování, židovská emancipace spolu s postupnou asimilací a touha Židů po vlastní vizuální reprezentaci, kterou autorka spojuje s rozvojem židovské ikonografie.

Zvláštní pozornost ve své práci Eva Janáčová věnuje znázornění pražských Židů a námětům objevujících se v hebrejských rukopisech a tiscích. Představuje portrétní galerii českých Židů zahrnující portréty rabínů, učenců a významných představitelů židovských obcí i rodinné podobizny. Věnuje se životnímu cyklu Židů spojenému s oslavami narození, jako je obřízka a pidjon ha-ben, dále dospívání – rituál bar micva, ale také svatbou a pohřbem. Určitý prostor je potom věnován specifické ikonografii židovských svátků a slavností jako jsou například šabat, Roš ha-šana, Jom kipur, Pesach, Chanuka a Purim. Zobrazení obyvatel pražského Židovského města rozvíjí v souvislosti s figurálními motivy spojenými s námětem Staronové synagogy a Starého židovského hřbitova.

Autorka věnuje prostor specifickým přístupům k zobrazování Židů, ať se jedná o historické a romantické znázornění či zpodobnění orientálního a východoevropského židovstva. Jako důležité téma vyzdvihuje vizuální stereotypy spojené s židovskými postavami, na něž navazuje s problematikou antisemitismu a jeho vizuálními projevy, přičemž neopomíjí politická, protiněmecká a protikapitalistická antisemitská zobrazení:

Přibližně od konce 19. století se v české vizuální kultuře objevují stereotypní obrazy Židů. Vycházejí z údajné představy, že Židé se zásadně liší od majoritní společnosti, a proto jsou díky určitým znakům vždy snadno rozpoznatelní. Mezi tyto znaky náleží jak údajně typicky židovská fyziognomie včele s především výrazně zvětšeným nosem, tak specifická povolání připisovaná Židům zahrnující například židovského bankéře a továrníka, stejně jako hauzírníka – podomního obchodníka a keťase – překupníka. Určitým stereotypem se v českém vizuální kultuře stala také postava ortodoxního Žida. Ačkoliv takto u nás vypadali od konce 19. století pouze východoevropští Židé, majoritní obyvatelstvo často používalo či dokonce vyžadovalo právě tento způsob zobrazení židovských postav, a to především kvůli jeho snadné a rychlé identifikaci. Stereotypní podoba ortodoxního Žida se tak na poli vizuality stala zjednodušeným obrazem, potažmo symbolem celého českého židovstva.

Janáčová uvádí, že od druhé poloviny 18. století u nás počet antižidovsky zabarvených znázornění rostl. Ve 40. letech 19. století se v českých zemích objevila řada antižidovských letáků reflektujících měnící se postavení Židů v české společnosti a jejich postupné zrovnoprávňování. Autorka uvádí, že tyto vizuálně znázorněné xenofobní projevy pozvolna ohlásily přechod od tradičního náboženského antijudaismu k novodobému antisemitismu 19. století. Pozornost věnuje mimo jiné ilustrovaným humoristickým časopisům, které ikonografii antisemitismu uplatňovaly v pozdějším 19. století a pak i ve 20. století.

Předkládaná dizertační práce nabízí obsáhlý exkurz do problematiky židovské vizuální reprezentace a mimo zmiňované okruhy zmiňuje specifická témata jakými jsou sionistická ikonografie, figurální znázornění vzniklá v terezínském ghettu či zpodobnění postavy věčného Žida Ahasvera v české vizuální kultuře. Konferenční příspěvek Evy Janáčové Obraz nepřítele: Vizuální projevy antisemitismu v českých zemích od středověku po současnost dohledáte již brzy ve videoarchivu Fresh Eye.