» Zpravodajská fotografie jako forma symbolické sociální inkluze a exkluze uprchlíků

Diplomová práce obhájená v roce 2019 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se zaměřuje na vizuální mediální obraz uprchlické krize optikou českého, německého a rakouského liberálního deníku. Předmětem výzkumu jsou zpravodajské fotografie tematizující tzv. evropskou uprchlickou krizi v roce 2015. Její autor David Kohout na základě kvantitativní a diskurzivní analýzy zkoumá, jak se jednotlivé́ ideologicko-hegemonní́ praxe mezi zkoumanými deníky v daném období lišily.

Rozdíly redakční strategie a diskurzivní praxe mezi deníky Aktuálně.cz, Der Kurier a Die Süddeutsche Zeitung ve své čerstvě obhájené diplomové práci hledá David Kohout. Za pomoci obsahové kvantitativní analýzy a kvalitativní diskurzivní analýzy podrobuje zkoumání vizuální reprezentaci uprchlické krize ve zpravodajské fotografii doprovázející publikované články v jednotlivých denících v říjnu 2015. Na zkoumané médium fotografie autor práce nahlíží jako na sociální konstrukt, který „nejen napomáhá utvářet a formovat mediální agendu, ale taktéž médiím umožňuje pracovat buď pro symbolickou exkluzi, či inkluzi uprchlíků do/z majoritní společnosti.“ V teoretické expozici proto autor představuje základní koncepty, se kterými v praktické analýze pracuje, jako jsou morální panika, stereotypizace, ideologie a hegemonie. Lišily se rutinní postupy a mediální fotografický obraz uprchlíků v českém médiu od srovnávaného rakouského a německého periodika? A pokud ano, jak?

Zdá se, že české médium zaujalo editoriální strategii, která již neumožňuje vydat článek bez fotografie. Fotografie se tak stala nedílnou součástí textu stejně jako podpis autora. Tato rutinizace užívání obrazového materiálů ve zpravodajství může naznačovat nejen vyšší míru bulvarizace, ale může indikovat určité neuvědomění si, respektive podcenění moci fotografického obrazu, a to v případě, kdy většina publikovaných fotografií deníkem Aktuálně.cz ve sledovaném období pocházela ze zahraničních zdrojů velkých zpravodajských agentur,“ uvádí Kohout (s. 162). Autor detailně analyzuje mechanismy nakládání s obrazovým materiálem a zkoumá převládající tendence zobrazování uprchlíků mimo jiné ve formě převážně mužského davu, v přítomnosti vojenských a policejních jednotek nebo akcentace zpráv s negativní tematikou.

Nebývalé obsáhlou diplomovou práci zabývající se mediální reprezentací uprchlické krize ve zpravodajské fotografii předkládáme jako tematické lákadlo před nadcházejícím večerem Obraz versus uprchlík, který proběhne 14. 5. 2019 v pražském Goethe Institutu.



> archiv