Revize teorie vizuální slasti Laury Mulvey v seriálu Hannibal a analýza jejích možností z feministického hlediska

by Klára Feikusová

Hannibal byl v médiích zmiňován především pro svou ambivalenci postav, estetizaci násilí a pečlivě konstruovanou mizanscénu, která detailně pracuje s kompozicí, symboly a vizuálními metaforami – tak autorka vysvětluje volbu tématu. Mimo jiné je podle ní seriál vyzdvihován pro absenci misogynie a sexualizace násilí na ženách.

Autorku mj. zaujalo, jak často autoři a autorky fanouškovských textů zmiňovali reprezentaci dvou hlavních mužských postav Hannibala Lectera a Willa Grahama, kterou vnímali jako sexualizovanou či erotizovanou. Přimělo jí to zabývat se blíže zobrazením mužských postav daného díla. Klára Feikusová si následně uvědomila, že se k analýze Lectera a Grahama hodí koncept vizuální slasti Laury Mulvey, který zde nabízí užitečné interpretační nástroje. Aplikace konceptu vizuální slasti na Hannibala je podnětná především tím, že ho do jisté míry potvrzuje (tím, že slouží k interpretaci seriálu) a zároveň dekonstruuje (jde o pohled muže na muže a ne muže na ženu, navíc jde o dva heterosexuální muže).

Kompletní práci čtěte zde >>>