Diplomová práce obhájená v roce 2019 na katedře sociologie Univerzity Karlovy v Praze se věnuje sociálnímu životu asexuálních lidí v České republice. Její autorka Nela Andresová se zaměřuje na oblasti přijetí vlastní sexuální identity jako asexuála, vnějšího coming outu spojeného s pocity stigmatizace, partnerských vztahů a intimity, sounáležitosti k LGBT+ komunitě, vnímání existence samostatné asexuální komunity a na viditelnost asexuality ve společnosti.
Asexualita znamená sníženou sexuální přitažlivost k druhým nebo její úplnou absenci. Cílem Nely Andresové je zjistit, jak se liší sociální životy asexuálů v rámci heteronormativní společnosti. Autorka uvádí, že „lidé často neznají pojem asexualita, což může mít za následek společenskou stigmatizaci asexuálů kvůli tlaku pro přijetí tradičního modelu partnerských vztahů. V některých ohledech mají asexuální lidé blíže k dalším sexuálním menšinám, ne všichni se však cítí být součástí LGBT+ komunity. Čeští asexuálové se v naší společnosti cítí být neviditelní a tvoří mezi sebou sítě převážně přes internetové fórum asexual.cz. Samostatnou komunitu nebo sociální hnutí však nevytvářejí a zůstávají nadále společensky neviditelní.“
Práci Nela Andresová zasazuje do kontextu vnímání intimity a sexuality pod vlivem moderních technologií a individualizované postmoderní společnosti. V dnešní tekuté době přestává být manželství jediným uznávaným životním stylem a je pouze jedním z mnoha modelů. Autorka provedla kvalitativní výzkum mezi sebeidentifikovanými asexuály ve formě hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, analyzovala jeden z tématicky zaměřených youtube kanálů a analyzovala českou odnož klíčové webové stránky organizace AVEN (Asexual Visibility and Education Network), která je největší světovou organizací sdružující asexuální lidi. Česká verze v podobě webového fóra asexual.cz funguje jako zásadní zdroj informací a platforma, která napomáhá asexuálům k sebeidentifikaci. Pro autorku práce byla i zdrojem k hledání participantů výzkumu.
Andresová uvádí, že asexuálové jsou neviditelní jak mezi širší heterosexuální většinou, tak mezi queer komunitou. Asexualita není v České republice téměř vůbec diskutované téma a z převládajícho sexuologického a psychologického hlediska je stále považována za patologickou (stejně jako dříve homosexualita). Společensky neviditelní jsou asexuálové i z toho důvodu, že na rozdíl od gayů a leseb nejsou nijak medializováni a nebojují o žádná práva.
Neviditelnost a dosavadní nepochopení byly například tématem autorkou zmiňovaného výzkumu: „MacInnis a Hodson se ve svém výzkumu zaměřili na to, jak heterosexuálové vnímají asexuály v porovnání s heterosexuály a sexuálními minoritami jako je homosexualita a bisexualita. V porovnání s ostatními menšinami byli asexuálové vnímáni jako nejméně lidští. Dle výsledků průzkumů byli heterosexuály hodnoceni jako machine-like, tedy že jim chybí jedinečné lidské charakteristiky, které nás liší od zvířat (kultura), a pak také lidské vlastnosti, jako je vřelost nebo individualita. Dle výzkumu tedy vyplývá, že heterosexuální majorita vnímá asexuály dehumanizovaně a chladně.“ Jaké životy asexuální lidé v české společnosti žijí a liší se nějak zásadně od heteronormativní majority, popřípadě v čem a proč? V jaké fázi je společenské povědomí o asexualitě a kde se o tématu dozvědět více? Celou diplomovou práci Nely Andresové čtěte zde.
Tématu sociální (ne)viditelnosti bude věnovaný nadcházející online program Obraz versus ne-viditelné. Večer se zahraničními hosty bude 12. 1. 2022 vysílaný od 19.00 prostřednictvím YouTube kanálu platformy Fresh Eye.
