Platforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye zve širokou veřejnost, studentky a studenty i odbornice a odborníky k účasti na dvoudenní sérii workshopů věnovanou reflexi vizuálních kultur totalitních minulostí v regionu střední Evropy pod vedením inspirativních osobností.
Totalitní minulost dnes sehrává v prostoru středoevropského regionu mnoho rolí. Představuje komplikované trauma, k jehož jednotlivým částem se chováme odlišně. Některá témata a jejich obrazy postupně otevíráme, zatímco jiná zůstávají pohřbena hluboko v kolektivní imaginaci. Vizuální kultura v tomto ohledu představuje významné pole, na němž je totalitní minulost střední Evropy dynamicky vyjednávána. Umělecká díla a jiné tvůrčí projevy z doby totality v ní získávají nové významy a jsou aktualizovány i mobilizovány pro nejrůznější společenské a politické agendy. Vizuální i mentální reprezentace totalitní minulosti zároveň slouží jako bohatý zdroj pro soudobé umělecké projekty a stávají se tvůrčími gesty, v nichž dochází k pronikání historických časů a interpretací.
Program se uskuteční 27. a 28. 4. v odpoledních hodinách v prostorách galerie Display a proběhne v anglickém jazyce. Nabízí zdarma celkem čtyři workshopy. Účastníci mají možnost hlásit se na program jednoho vybraného odpoledne či na oba dva dny.
K přihlášce sestávající z popisu krátké motivace a životopisu využijte interaktivní formulář a přihlaste se do 11. 4. 2022.
Program
27. 4. 15.00 – 17.00
Natalija Majsova (Slovinsko): Who Has Been Taken into the Future, and What Have They Brought Along? A Workshop on Soviet Futures and Their Legacies
27. 4. 17.30 – 19.30
Marija Katalinić (Chorvatsko): Visual Narration of Kinship in Post-Yugoslav Cinema
28. 4. 15.00 – 17.00
Katarzyna Bojarska (Polsko): To Take Care of the Past
28. 4. 17.30 – 19.30
Matěj Forejt (Česká republika): Unwanted Heritage? East German Art and Its Story After the Reunification of Germany
Natalija Majsova je docentkou a výzkumnicí na katedře kulturálních studií univerzity v Ljubljaně, příležitostně se věnuje filmové kritice a esejistickému psaní. Zajímá se o sociologii umění a kultury, paměťová studia, science fiction a estetiku spjatou s představami o vesmíru. V roce 2021 publikovala knihu Soviet Science Fiction Cinema and the Space Age: Memorable Futures (Lexington Books).
Marija Katalinić je spolupředsedkyní International Association for Visual Culture. Vystudovala žurnalistiku a vizuální kulturu. Výzkumně se věnuje aplikaci kulturálních a kritických přístupů na studia paměti, filmu a genderu, a to ve vztahu k současným vizuálně-kulturním praktikám. Zabývá se managementem evropských kulturních projektů, filmovou dramaturgií a produkcí i kurátorstvím.
Katarzyna Bojarska působí jako docentka na katedře kulturálních studií na SWPS univerzitě ve Varšavě a je šéfredaktorkou časopisu WIDOK. Zabývá se studiem vztahů mezi uměním, literaturou, historií a psychoanalýzou. Do polštiny přeložila práce Michaela Rothbergera či Ernsta van Alphena a samostatně publikovala titul Wydarzenia po Wydarzeniu: Białoszewski – Richter – Spiegelman (2012).
Matěj Forejt je teoretikem filmu a umění, kritikem a kurátorem. Na základě stipendijního pobytu na Hamburské univerzitě publikoval v roce 2021 kolektivní monografii Umění z NDR. Dědictví na obtíž? (Galerie Rudolfinum). Jako kurátor se podílel na výstavách Meda – Ambasadorka umění (Museum Kampa, 2019) a ANIMACE 70 (Galerie UM, 2021). Věnuje se kurátorství online obsahu v České televizi a je editorem časopisu Iluminace.
Sledujte a sdílejte FB událost!
