Lidské oko představuje klíčový moment zločinu – jeho přítomnost či nepřítomnost slouží jako důkaz daného skutku. Ocitl se na místě “očitý svědek”, anebo zločin nikdo neviděl a stává se nemožným pachatele odhalit? S rozvojem moderních zobrazovacích technologií se situace dramaticky mění, umělé digitální oko dokáže pachatele odhalit z místa činu či z prostředí, ve kterých se pohyboval. Současné krimi seriály se proto jen hemží vyspělými technologiemi, s nimiž hravě zacházejí zdatní vyšetřovatelé a obraz kriminalistické vědy a moderní medicíny se povyšuje na fetiš současné podoby zobrazování zločinu v populární kultuře.
Jak ale ukazuje historie, obraz vědy si vždy uzurpoval nárok na to stát se obrazem pravdy a pochopení obrazu jako důkazu stálo při samém zrodu fotografie. Právě ta se stala posuzovatelem toho, kdo a co spočívá za hranicemi společenské normy. A zatímco se boží přikázání “Nezabiješ” porušuje po tisíciletí, je to až naše moderní společnost, která ze zločinu dokázala vytvořit komerční fenomén prodávající našim znecitlivělým očím obrazy násilí viděného i tušeného.
Vydejte se s březnovým Fresh Eye po vizuálních stopách zločinu!
Na téma OBRAZ VERSUS ZLOČIN promluví:
PAVEL SCHEUFLER, historik fotografie (FAMU)
“Zločin a fotografie let 1839 – 1939”
IVETA JANSOVÁ, filmová, (pop)kultur(ál)ní a genderová teoretička (UPOL)
“Vizualizace ženských hrdinek v kriminálním žánru”
GRETA BLUMAJEROVÁ, fotografka (ITF)
