Sociální akcelerace 20. století, která prostřednictvím procesů industrializace, urbanizace, globalizace a individualizace dala vzniknout moderní technologické společnosti, podle mnohých způsobila definitivní rozkol současného člověka s jeho původním přirozeným prostředím – tradičním životem určovaným silami a pohyby přírody a jejími cykly. Ty sloužily jako orientační bod života celé společnosti i jednotlivců. Osmyslovaly a kontextualizovaly události, k nimž docházelo. Sloužily jako zdroj víry, pověr i morálních a etických hodnot.
Odloučení a vyčleňování člověka z přírody však můžeme vysledovat mnohem dříve, nežli s průmyslovou revolucí 19. století, která tyto turbulentní sociální změny nastartovala. Postupná sekularizace Evropy započatá na konci 18. století, následný vznik moderních klasifikačních věd a ještě o století ranější karteziánské rozdělení duše a těla dopomohlo k tomu, že člověk započal budovat mýtus o sobě samém a své schopnosti pomocí racionality pojmenovat a uchopit okolní prostředí. Vědecké poznání se stalo novou nejvyšší hodnotou, specializovaní experti novými kněžími a ekonomové novodobými slepými proroky.
Kam se s růstem vědeckého interpretačního diktátu poděla lidská potřeba porozumění okolnímu světu prostřednictvím přírodních a mimo přírodu existujících sil? V co se transformovala? Proč jedny z nejčtenějších rubrik v současném technologickém světě představují horoskopy a lidé utrácejí tisíce korun za rozhovory s televizními věštci? Jak vypadá „ezo“?
O vizuální kultuře a ezoterice diskutují:
ŠTĚPÁN PUDLÁK (sémiotik): “Podoby ezoterického diskurzu”
RAFAL JECZMYK (kurátor): “Ezoterika, výtvarné umění a outsider art”
ONDŘEJ MORAVEC (režisér, FAMU): “Jolanda a ti druzí: virální ezoterika pod drobnohledem”
Na závěr programu proběhne promítání snímku Ondřeje Moravce “Ezopové, aneb linka je volná” (2014) věnovaný světu televizních věštců.
Sledujte program prostřednictvím FB události.
