S dynamickým vývojem na trhu s hudebními nahrávkami se nepotýkají pouze umělci, ale také lokální prodejci hudebních nosičů. Zajímavé přístupy v řešení situace ukazuje studie z univerzity v Oslu publikovaná v roce 2015, která se věnuje příkladu dvou norských distributorů, kteří se v éře globálních streamovacích služeb obrátili k lokálnímu trhu, distribuci fyzických nosičů a reflexi vztahu umělce a fanouška.

V roce 2016 byl v New Yorku uzavřen kultovní obchod Other Music, ve kterém se mimo prodej nosičů odehrávaly koncerty, formovaly hudební skupiny a vznikaly hudební labely. Dějistě nezávislé kultury a jeho zánik popisuje stejnojmenný dokumentární snímek, který mají diváci možnost zhlédnout 5. 10. v malém sále kina Světozor v rámci promítání z cyklu Kulturní války, které pořádá platforma Fresh Eye a Dokumentární pondělí. Chtělo by se říci, že v současném digitálním světě globálních online služeb nemá přímý kontakt a prodej fyzických nosičů šanci. Studie Yngvara Kjuse z univezity v Oslu, prvně publikovaná v roce 2015 v odborném časopise New Media and Society, se však věnuje opačnému trendu.

V době, kdy sféře hudební distribuce dominují globální online služby jako iTunes a Spotify, je pro lokální maloobchod s fyzickými nosiči méně prostoru. Ačkoli mnoho aktérů svou činnost v hudebním průmyslu ukončilo, jiní se začali úzce specializovat, zaměřili se na lokální trh nebo vyvinuli formát online distribuce, který může být výhodný pro všechny zainteresované strany. Yngvar Kjus ve své studii uvádí případ dvou norských distributorů, kteří se původně věnovali prodeji CD, kolem roku 2014 zareagovali na náladu a poptávku na místní scéně a proměnili formát distribuce i podnikání samotného. Big Dipper se obrátil ke staršímu médiu a zaměřil se na prodej vinylových desek. Ve své malokapacitní prodejně pořádá živé koncerty a performance. Platekompaniet zvolil odlišnou cestu a vyvinul streamovací službu WiMP, jejíž hlavní myšlenkou je, aby umělci měli za svou práci adekvátně zaplaceno, služba nenabízí žádnou variantu poslechu zdarma. Autor v textu zdůrazňuje nutnost kriticky uvažovat o proměnách vztahu umělec – fanoušek, které s novými technologiemi nutně nastávají. Jaké výhody mají zmínění distributoři oproti velkým hráčům vzhledem k zákazníkům-fanouškům-posluchačům na norském trhu? Dle Kjuse je to například důvěryhodnost a možnost členství v komunitě. Pozoruhodnou studii naleznete zpřístupněnou zde. Vstupenky na projekci dokumentárního snímku Other Music, který kromě tématu transformace hudebního průmyslu otevírá třeba také téma gentrifikace, naleznete na stránkách kina Světozor.