Studio Trafo
Válečná fotografie a její osobnosti zůstávají stále přitažlivým tématem vizuální kultury. S přelomem tisíciletí se však objevuje nový fenomén „válečné pornografie“, přinášející obrazy smrti a násilí, které již nejsou zachycovány profesionální fotoreportéry, ale jsou pořizovány samotnými aktéry válečných konfliktů jako dokumentační materiály vlastní síly.
První uveřejnění těchto fotografií na jednom z amerických pornografických serverů v sobě nese nevinný příběh. Američtí vojáci se chtěli zabavit běžnou pornografií výměnou za registraci v podobě vlastních válečných fotografií. Ty si však u internetových uživatelů získaly oblibu a rychle se šířily k dalším příjemcům. Případ fotografií týrání válečných vězňů z Abu Ghraib definitivně vnesl téma „válečné pornografie“ do společnosti.
Lze vinit vojáky z dokumentace a šíření jejich nelidského chování, pokud vezmeme v úvahu všechen fyzický a psychický tlak, pod kterým se ocitají a o němž podaly jednoznačnou výpověď četné sociální experimenty? Anebo máme vinit příjemce těchto sdělení, kteří z klidných pokojů svých domovů nadšeně přijímali a podporovali šíření těchto obrazů? Kde lze hledat hranice a kontroverze percepce v současné vizuální kultuře?
Více informací »
