Dizertační práce, obhájená v roce 2016 na Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se věnuje analýze proměn tradičních genderových stereotypů, konkrétně negativní stereotypizaci žen v japonské populární kultuře 2. poloviny 20. století. Autorka Anna Křivánková analyzuje dobová popkulturní média – primárně komiksy – a klade si otázku, zda japonská populární kultura pomáhala udržovat ideologický status quo, nebo zda dokázala na dominantní ideologii odpovídat narušováním zavedených stereotypů. 

„Silná konfuciánská tradice spolu se snahou o modernizaci země dala v Japonsku ve 2. polovině 19. století vzniknout ideálu ,dobré ženy, moudré matky‘ (rjósai kenbo), jehož duch v japonské společnosti dodnes přežívá v podobě značného tlaku na dodržování genderových rolí; ještě na přelomu tisíciletí čelily ty japonské ženy, které se tlaku společnosti odmítly podvolit, nejrůznějším formám skryté i otevřené diskriminace, jejíž součástí byla též intenzivní negativní stereotypizace,” uvádí v úvodu své dizertační práce její autorka Anna Křivánková. Úkolem ženy bylo především převzít veškerou starost o praktický chod domácnosti a výchovu dětí, za kterýmžto účelem se ženám poprvé v japonské historii dostalo přístupu k systematickému vzdělávání. Právě tato skutečnost dle autorky umožnila vznik tzv. šokugjó fudžin (pracujících žen), jejichž existence byla v mnoha ohledech považována za problematickou, zejména pokud hrozil střet zájmů mezi rodinnou a veřejnou sférou, případně pokud pracující žena rovnou zavrhla svou předepsanou roli matky a manželky. Podobným problémům čelily i ženy jiné než heterosexuální orientace, které již ze své podstaty rovněž představovaly antitezi k dobovému ideálu.

Právě stereotypům spojeným se zobrazováním „dobré ženy, moudré matky”, pracujících žen a lesbických žen se autorka detailně věnuje ve třech obsáhlých kapitolách, na jejichž počátku čtenáře uvádí do reálií, společenského a historického kontextu a následně dané téma rozvíjí na příkladech z populární kultury. Každou kapitolu završuje případová studie z oblasti japonského komiksu (magazíny Morning, BE LOVE, Ribon aj.), v níž autorka ověřuje předpokládáné teze a zodpovídá výzkumné otázky. Potvrdil se autorčin předpoklad, že se dominantní ideologie projevovala prostřednictvím pozitivní a negativní stereotypizace v popkulturních médiích? V jakých případech docházelo k subverzi a kdo byli recipienti a recipientky těchto sdělení? O japonských kulturně-společenských reáliích, postavení japonské ženy a jejím obrazu v populární kultuře čtěte v dizertační práci Anny Křivánkové.

Zobrazování žen v oblastech od výtvarného umění a kinematografie až po zpravodajská média a populární kulturu bude věnovaný nadcházející program Obraz versus žena na plátně, v jehož rámci proběhne diskuze teoretiček umění a filmu a projekce snímku Miluj svého robota (Maria Schrader, 2021). Program je společným projektem Fresh Eye, Goethe-Institutu a Francouzského institutu v Praze a představuje zahajovací program německo-francouzského ročního programové cyklu „FEM2:2 – Das Jahr de l´egalité.” Zveme!