Rozostřenou hranici lidského a mimolidského podrobuje zkoumání ve své bakalářské práci, obhájené v roce 2016 na Katedře environmentálních studií Masarykovy Univerzity v Brně, Tereza Lehečková. Nejasnou mez vztahu člověka s jinými formami existence autorka zkoumá na modelovém vztahu člověka a zvířete. Kde je hranice, za kterou se lidské stává mimolidským a naopak?

Ve své bakalářské práci se Tereza Lehečková zabývá kulturním chováním u zvířat a tím, jak jeho přítomnost v přírodním světe rozrušuje hranici mezi lidským a mimolidským, potažmo kulturním a přírodním. Autorka zkoumá tematizovanou mez z antropocentrické pozice a problematizuje zdánlivě univerzální koncepty uvažování o světě zvířat ustálené v západní kultuře. Na základě jejich nepřítomnosti v jiných společnostech uvažuje o hranici lidského a mimolidského jako o sociálně konstruované. Přítomnost a umístění této hranice shledává kulturně a historicky podmíněné rovněž v návaznosti na texty Tima Ingolda (1994) a Phillipa Descoly a Gísli Pálssona (1996). Lehečková reflektuje vliv poznávání mimolidského světa na na naše kulturní zázemí – kulturní bias. Porovnává dvě vědecké tradice primatologie: západní, u níž je přítomné dichotomické chápání přírody a kultury, a japonské, u níž takové rozdělení chybí. Autorka popisuje, jaký vliv má (ne)přítomnost této dichotomie na zkoumání kulturního chování u zvířat, vnímání antropomorfismu i postupný příklon západní primatologie ke konceptům primatologie japonské.

Na základě současných poznatků etologie a behaviorálních věd autorka rozvíjí stěžejní kapitolu práce věnovanou současné podobě hranice lidského a mimolidského rozrušovanou přítomností kulturního chovaní u zvířat. Autorka vychází z definice kulturního chování Granta Ramseyho (2013), jejíž předností je, že předem „mimolidská zvířata nevylučuje z vlastnění kultury.“ Na konkrétních příkladech kulturního chování (či jeho odůvodněných předpokladů) u řádu primátů, ptáků, kytovců a dalších druhů zvířat  demonstruje, jakým způsobem je tato hranice lidského a mimolidského rozrušována. Jaké konkrétní modely a příklady kulturního chování u zmiňovaných druhů autorka zmiňuje a jaké závěry ze své práce vyvozuje, se dočtete v předkládané práci. Nejen výzvám v oblasti lidsko – zvířecích vazeb a environmentální ideologii bude věnovaný nadcházející večer Fresh Eye. Obraz, role a místo zvířete v současné společnosti a tematizace tohoto střetu uměleckými prostředky je tématem programu Obraz versus bajka, který proběhne v pondělí 29. 4. 2019 od 18:30 v malém sále kina Světozor.