Dizertační práce Ivany Hrubešové, obhájená v roce 2020 v rámci doktorského studijního programu Speciální pedagogika na Univerzitě Palackého v Olomouci, přináší ucelený pohled na problematiku zobrazení zdravotního postižení ve filmu. Autorka vychází z konceptu disability studies a usiluje o vnímání „tělesné či mentální jinakosti“ nejen jako popisného biologického faktu, ale i jako fenoménu, který je produktem společenských a kulturních praktik, jež jsou stvrzovány skrze proces konstrukce mediální (filmové) reprezentace.
Pohled disability studies, prostřednictvím něhož lze v rámci této dizertační práce na předkládanou problematiku nahlížet, umožňuje vnímat fenomén zdravotního postižení v kulturním kontextu. O reprezentaci zdravotního postižení v médiích můžeme uvažovat jako o příznaku socio-kulturních vlivů s východiskem sociálních konstruktů, uvádí s odkazem na Bergera a Luckmanna (1999) autorka práce Ivana Hrubešová. Sociální konstrukci role člověka s postižením posilují předsudky o lidech s postižením a o postižení samotném. Autorka uvádí, že v oblasti studií o identitě je v souvislosti s podobně sociálně (či mediálně) konstruovanými kategoriemi „diference a alterity“ věnována pozornost převážně genderu, etnicitě, sexualitě či rase. Oblast zdravotního postižení je v tomto odvětví opomíjena.
Disability studies
Teoretický model disability studies se zaměřuje na univerzalizující koncepty ne/způsobilosti, povinné tělesné zdatnosti či koncept popisující historické ustavování normy/normality prostřednictvím tělesné a intelektuální dispozice (Kolářová, 2012). Společnost pro Disability studies uvádí, že „disability studies uznávají, že disabilita je klíčovým aspektem lidské zkušenosti a že disabilita má významné politické, sociální a ekonomické důsledky pro společnost jako celek, a to jak pro osoby s postižením, tak pro osoby bez postižení. Prostřednictvím výzkumu, umělecké tvorby, učení a aktivismu, se disability studies snaží rozšířit povědomí o disabilitě ve všech kulturách ahistorických obdobích, podporovat větší povědomí o zkušenostech osob se zdravotním postižením, a to za účelem sociální změny.“ (Society for Disability Studies in Ferguson, Nusbaum, 2012, s. 71) Autoritou oboru je v českém (a mezinárodním) kontextu například Kateřina Kolářová z Karlovy univerzity, na kterou autorka práce odkazuje.
Jinakost ve filmu
Ivana Hrubešová obhajuje tezi, že „film může výrazným způsobem ovlivňovat obraz osob se zdravotním (mentálním) postižením u současné společnosti lidí bez postižení. A to v důsledku procesu mediální reprezentace, jenž může znázorňovat témata cílená na fenomén zdravotního (mentálního) postižení. Ta mohou produkovat jak pozitivní, tak negativní stereotypní představy o celkové problematice věci.” Cílem její práce je zjistit, jakými mechanismy, prostředky a způsoby jsou reprezentovány osoby se zdravotním postižením v českém hraném filmu. Hrubešová se ptá na následující otázky: Jakých atributů, specifik a obsahů nabývají témata vyskytující se ve vybraných filmech, které zobrazují postavy osob s mentálním postižením v hlavních rolích? Jakých podob nabývají (negativní či pozitivní) reprezentace prostřednictvím analyzovaných témat osobám (filmovým postavám) s mentálním postižením ve vybraných filmech? Jak mohou působit mechanismy reprezentace mentálního postižení na společnost?
Na základě faktografické rešerše sestavila seznam českých hraných filmů s tématy zdravotního postižení. Hrubešová uvádí, že od roku 1898 do roku 1993 podal český hraný film výpověď o osobách se zdravotním postižením v rámci 59 filmů (což je 2,3 % z autorkou uvedeného počtu celkových 2518 filmů). Autorka následně pozměnila šetřené období a zúžila výběr analyzovaného materiálu na 5 snímků: Blbec z Xeenemünde (1962), Vesničko má středisková (1985), Fany (1995), Nuda v Brně (2003) a Václav (2007). S pomocí tématické analýzy se zaměřila na tvorbu témat, která se v uvedených filmech vyskytují. Analýza byla taktéž cílena na možné stereotypní obrazy mentálního postižení (témata, která byla určena, de facto tyto stereotypy definují).
Jaká témata a jaké reprezentace Ivana Hrubešová vyhledala? Jaké výsledky ve své detailní analýze předkládá? Dizertační práci doporučujeme k přečtení zde. V souvislosti s tématem jinakosti lze v širším poli odkazovat i k problematice společenské neviditelnosti. Právě té byl 12. 1. 2022 věnovaný poslední Fresh Eye online program s názvem Image versus Invisible s trojicí zahraničních hostů a hostek. Záznamy přednášek naleznete v našem videoarchivu.