Diplomová práce obhájená v roce 2021 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně si klade za cíl odkrýt mechaniku, kterou na pasivní uživatele Facebooku působí jednostranné politické diskuze na sociálních sítích. Autorka práce Zuzana Haase Formánková si klade otázku, zda má vystavení jednostranně zaměřené diskuzi vliv na polarizaci elektorátu, a zda tento jev nějakým směrem ovlivňuje jeho ochotu k participaci ve veřejné diskuzi, včetně té vedené v online prostředí, a na politickém životě obecně.
Vliv on-line diskuzí na politickou participaci a polarizaci postojů scrollující většiny pasivních uživatelů Facebooku je tématem diplomové práce Zuzany Haase Formánkové. Ta se zaměřuje mimo jiné na trend, kdy diskuze na Facebooku není dvoustrannou deliberací, ale přiklání se z různých důvodů k jedné straně, zatímco názory druhé strany nemají žádnou podporu. Autorka se s pomocí experimentální metody snaží zodpovědět následující výzkumné otázky:
→ Existuje vliv online diskuzí na politickou polarizaci a ochotu k politické participaci?
→ Ovlivňuje uživatele sociálních sítí, pokud jsou vystaveni diskuzi, v níž existuje dominantní názor, se kterým z velké části souzní?
→ Ovlivňuje je naopak, pokud čtou diskuzi, kde s naprostou většinou uživatelů nesouhlasí?
Účastníci byli v experimentu vystaveni názorově jednostranně vyhraněné diskuzi na téma v němž sami neměli silné postoje. Použité ukázky byly sestaveny z anonymizovaných, upravených příspěvků, které uživatelé Facebooku reálně zveřejnili. Diskuze byla koncipována jako debata uživatelů pod zpravodajským článkem iROZHLAS.cz, z něhož byly přebrány zprávy včetně značky.
Studie zodpověděla svou hlavní výzkumnou otázku, když potvrdila, že i pasivní vystavení online diskuzi na sociální síti Facebooku může mít dopad na politickou participaci a postojovou polarizaci. Nejpodstatnějším závěrem studie Zuzany Haase Formánkové je, že „z hlediska velikosti efektů téměř nezáleží na tom, jakou jednostranně názorově vyhraněnou diskuzi člověk čte, a nakolik s ní souhlasí: vystavení politické diskuzi s existujícím dominantním závěrem tak jako tak snižuje politickou participaci v online prostředí. (…) Bez ohledu na konkrétní obsah či formu diskuze i na skutečnost, zda je jí daný jedinec vystaven úmyslně a dobrovolně nebo je mu zobrazena nahodile či z úmyslu vnějšího aktéra, deliberace na sociálních sítích způsobuje řetězec událostí, jejichž výsledkem je téměř vždy vyšší postojová polarizace společnosti.“ Z výsledků autorčina výzkumu vyplývá, že sociální sítě nejsou pro demokratickou deliberaci zcela vhodné, neboť v online prostředí dochází k vymizení normativně pozitivních moderujících faktorů spojených se skupinovou identifikací, zatímco naopak posilují faktory jako zkreslená asimilace informací a vytváření tzv. komnat ozvěn, které polarizaci naopak zvyšují.
„Nárůst politické polarizace je faktor, který snižuje kvalitu demokratické deliberace, neboť hrozí snížením inkluzivity a civility vedené diskuze, což jsou konstituční faktory deliberace samotné. Nízká politická participace, kterou diskuze způsobují, je pak prvkem, který může spirálou mlčení vést k postupnému snižování četnosti deliberace jako takové,“ uvádí Formánková.
Celou práci, její teoretický základ, detailní vyhodnocení experimentu a zdůvodnění výsledků naleznete ZDE. Tématu polarizující se společnosti bude věnován i program Obraz versus ústup demokracie, který platforma Fresh Eye pořádá společně s Fotograf Festivalem a Národní galerií Praha. Večer proběhne v prostorách Korza Veletržního paláce ve čtvrtek 1. 12. 2022 od 19 hodin.
