Diplomová práce obhájená v roce 2017 na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně podrobuje zkoumání diskurz Tomia Okamury ve vztahu k uprchlíkům a přistěhovalcům v letech 2014 až 2016. Jakým způsobem kladl český politik v šetřeném období důraz na téma migrace a jak (pokud vůbec) se jeho diskurz k uprchlíkům a přistěhovalcům v průběhu let měnil?

Politický establishment, islám, EU, neziskové organizace, média a intelektuálové – to je hrubý výčet subtémat objevujících se v návaznosti na téma migrace v diskurzu Tomia Okamury. Pomocí metody diskurzivní analýzy diplomová práce odhaluje změny v důrazu na migrační problematiku, ale i změny samotného diskurzu českého politika k uprchlíkům a přistěhovalcům v období před ,,horkou fází“ uprchlické krize v lednu roku 2014, v průběhu horké fáze 2015 až do prosince 2016. Došlo v průběhu let ke změnám Okamurova diskurzu? Andrea Křtínová dochází k názoru, že ano, ve všech fázích výzkumu jsou však, dle jejího názoru, specifikováni explicitněji a otevřeněji migranti z lepších a horších zemí: „V prvním období proti sobě Okamura staví na jedné straně západní Evropu a asijské národnosti (Vietnamce, Korejce ad.) proti Východoevropanům (kteří jsou ti horší). V roce 2015 porovnává migranty z muslimských a afrických zemí s asijskými (pozitivně vnímanými) národnostmi (Vietnamcům a Japoncům). Rok 2016 je kromě cílení na muslimské uprchlíky i ve znamení opětovné kritiky Ukrajinců (na základě zavádění ukrajinského bezvízového styku s Evropou) a nově Turků, přičemž k oběma národnostem je jako protipól stavěna západní Evropa.“ (s. 95)

Detailní analýzu naleznete v diplomové práci, kterou předkládáme jako tematické lákadlo před nadcházejícím večerem Obraz versus uprchlík, který proběhne 14. 5. 2019 v pražském Goethe Institutu. Všichni jste srdečně zváni.