Vývoj role a postavení komiksového stripu v českých publicistických (kulturních) časopisech

by Tereza Drahoňovská

Tato diplomová práce se zabývá problematikou komiksového stripu v kontextu jeho tradice v České republice, a to hned v několika oblastech. Mapuje vývoj formátu a jeho výskyt v českých periodikách stejně jako postupný rozvoj použití komiksové řeči a různé pohledy na definici stripu. Hlavním cílem práce Terezy Drahoňovské je ale zachycení principů fungování spolupráce tvůrce komiksového stripu s redakcí kulturního časopisu, ve kterém strip vychází.

Analytická část práce využívá metody případové studie založené na strukturovaných rozhovorech s odpovědnými členy redakce příslušných kulturních časopisů a s tvůrci aktuálně vycházejících komiksových stripů. Výsledky výzkumu ve spojení s popsaným historickým kontextem a širšími souvislostmi problematiky nabízí bližší náhled do současného vnímání komiksového stripu jako formátu.

Skrze případovou studii tak práce získává názory předních českých umělců i zástupců významných kulturních časopisů, do výzkumu byly zařazeny časopisy A2, Nový Prostor, Reflex a Respekt.

 

NP

V českém prostředí se strip čím dál tím více objevuje na stránkách publicistických magazínů a podílí se nejen na zpestření obsahu, ale také na budování obrazu periodika, píše autorka. Přestože je momentálně komiksu v České republice věnována poměrně velká pozornost, stripy publikované v časopisech nepatří mezi silně popularizovaný obsah. Vzhledem k náležitostem, které formát připoutávají k danému magazínu, nejsou stripy natolik veřejně dostupné, a proto se většinou jejich znalost omezuje na publikum média. Problematice a pokrytí oblasti původních tuzemských komiksových stripů po roce 2000 se prozatím nevěnovala žádná akademická práce, případně bylo toto téma pokryto jen velmi okrajově. Práce se ale zabývá i historií komiksového stripu v Československu a následně v České republice. Z čtenářského pohledu ale může být neméně zajímavý pohled “do zákulisí” jednotlivých redakcí a vývoj jejich názorů na komiksový strip.

Například pro bývalého šéfredaktora Reflexu Petra Bílka má forma komiksového příběhu hned několik výhod. Patří mezi ně rozšíření vyjadřovacích schopností média, zpestření vizuální stránky časopisu a možnost vyjádřit jasný soud i bez faktických podkladů aniž by byl žalovatelný. „Licence kreslíře umožňuje nadsázku, karikaturu a můžete zmínit i fakt, který by v textu neprošel,“ vysvětluje Bílek. „[komiksový příběh, pozn. autorky] Může zaujmout postoj k aktuálnímu dění, kauze nebo osobnosti, která se v tu chvíli prezentuje. Dokáže stanovisko vyjádřit velmi rychle, přímočaře, nesložitě, ale přitom duchaplně,“ dodává.

„Věnujeme se kultuře i společnosti a obojí je tam reflektované, a to ve stejném poměru jako v samotném časopise. Primárně je tam literatura a kultura, čas od času i společenské záležitosti, občas úplně absurdní žertík nebo hříčka, hra se slovy. Ale my to máme rádi, a jestli to nějak vnitřně s A2 souvisí, tak především tím, že strip je tam od začátku, kopíruje oněch téměř deset let A2 a zároveň se nevyčerpává,“ popisuje Karel Kouba z A2 pohled na strip Hovory z rezidence Schlechtfreund. Diplomová práce Terezy Drahoňovské ale příkladů a postřehů nabízí ještě mnohem více. Její četbou si můžete ukrátit čekání do úterý 21.6., kdy proběhne ve vysočanském studiu Prám tematický tematický večer Call for Papers 3 věnovaný vítězům stejnojmenné studentské výzvy.