-
Malé kousky svobody. Individualizace a komodifikace v hardcore-punk subkultuře
by Petra Kumová
Práce se zabývá principem DIY (do it yourself – udělej si sám), jakožto principem, který může být hnacím motorem jedinců i celých kolektivů ve své (ne)vědomé snaze vymanit se z individualizace a komodifikace, které jsou dnešní společnosti vlastní. Tento princip si osvojily mnohé subkultury. Autorka se konkrétně zaměřuje na hardcorepunkovou subkulturu, neboli přesněji kontrakulturu, jejíž ideologie je založena na myšlence nekonzumní společnosti osvobozené od hodnot, norem a pravidel, které nám prostřednictvím mocenských aparátů předkládá mainstreamová společnost.
-
Obraz versus terorismus – chaos versus stabilita?
by Anna Dorňáková
Přiznejme si, že léto je v mnoha ohledech lepší, než podzim. Listí se nachází převážně na stromech, a nikoliv všude okolo, sluníčko nás nejen ohřeje, ale zároveň, když už máme tu smůlu, že musíme jít do práce, pohybujeme se zpravidla za světla. Ale i tak to podzim musel vyhrát – začala totiž další série diskusí o vizuální kultuře Fresh Eye. A ani v nových prostorách Petrohradská kolektiv FE nemění svůj záměr zkoumat ze všech stran obrazy, se kterými se denně setkáváme. V říjnu se naši tři hosté zaměřili na hojně artikulované téma terorismu.
-
Terorismus jako komunikace: Příklad komunikační strategie organizace al-Káida
by David Adamec
Diplomová práce Terorismus jako komunikace: Příklad komunikační strategie organizace al-Káida chápe terorismus jako pokračování komunikace jinými prostředky. V tomto světle pak také boj proti terorismu nabývá rozměrů spíše psychologické či propagandistické války, války idejí, souboje o veřejné mínění. Je zřejmé, že v dané situaci hrají ústřední roli masmédia.
-
Konstruktivistická analýza protiteroristických politik USA a EU na základě odlišnosti jejich identit
by Martina Pančíková
Výchozím předpokladem práce je, že rozdílnost protiteroristických politik USA a EU je dána především jejich rozdílnou identitou, z které následně vyplývají rozdílné ideové hodnoty. Na základě nich státy interpretují svět, vytvářejí a prioritizují své zájmy, legitimizují své jednání a také nahlížejí na ostatní aktéry mezinárodního systému. Teoretickým rámcem pro tuto analýzu je sociální konstruktivismus doplněný konceptem moderní a postmoderní identity Roberta Coopera.
-
Sémiotická analýza komiksu v současných českých společenských časopisech v letech 2000 – 2015 (Vztah komiksu a časopisu)
by Anna Dorňáková
Tato práce se zabývá českým komiksem ve společenských a kulturních magazínech po roce 2000. Svým zaměřením tak v jistém smyslu navazuje na publikace zabývající se historií českého komiksu. Po roce 2000 se na poli českého obrazového seriálu tvoří nová generace autorů, tzv. Generace nula, jejíž zástupci se v mnoha ohledech zásadně liší od autorů dřívějších, zvláště těch, jež lze řadit do Generace 89. Prostřednictvím sémiotické analýzy se autorka zaměřujeme na komiksovou produkci v současných periodikách a zjišťuje, do jaké míry i magazíny zaměřené na zpravodajství, a určené tak pro širší vrstvy příjemců, publikují na svých stránkách různorodé komiksy, případně jak tyto materiály korespondují s profilem časopisu. Pro zachycení možného kontrastu byla do rozboru zařazena navíc i kulturně zaměřená periodika.
-
Místa paměti a guerillová vizuálně verbální díla: životodárná a funkční symbióza
by Katarína Belejová
Místa paměti bývají často vnímána jako nedotknutelná a konzervovaná a jakýkoliv zásah do jejich struktury je interpretován jako nežádoucí či rušivý. Vždy tomu tak ale být nemusí. Tato studie, která se umístila mezi vítězi studentské soutěže Fresh Eye, si klade za cíl poukázat na vztah mezi místy paměti a guerillovými vizuálně verbálními díly, poukázat na možné interpretační možnosti jejich spojení a na fakt, že na jejich vztah nemusí být nutně nahlíženo jako na parazitický, nýbrž může být chápán i jako funkční symbióza.
-
Ozvláštněno
by Pavel Matoušek
Práce Pavla Matouška, která se v soutěži Fresh Eye Call for Papers umístila mezi vítězi, zkoumá možnosti využití a význam estetické funkce ozvláštnění v současném výtvarném umění. Představuje některé teoretiky, kteří se tímto tématem zabývají a na konkrétních příkladech ukazuje postupy umělců využívajících média fotografie. Autor navíc nabízí i vlastní výstavní soubor fotografií věnovaný tématu ozvláštnění.
-
Vývoj role a postavení komiksového stripu v českých publicistických (kulturních) časopisech
by Tereza Drahoňovská
Tato diplomová práce se zabývá problematikou komiksového stripu v kontextu jeho tradice v České republice, a to hned v několika oblastech. Mapuje vývoj formátu a jeho výskyt v českých periodikách stejně jako postupný rozvoj použití komiksové řeči a různé pohledy na definici stripu. Hlavním cílem práce Terezy Drahoňovské je ale zachycení principů fungování spolupráce tvůrce komiksového stripu s redakcí kulturního časopisu, ve kterém strip vychází.
-
Stalker a zóna: fenomén průniku do zakázané oblasti
by Petr Pánek
Petr Pánek se ve své práci přihlášené do třetího ročníku soutěže Call for Papers zaměřuje na tři díla z různých druhů umění a zábavního průmyslu a jejich komparaci. Konkrétně se jedná o vědeckofantastický román Piknik u cesty autorů Arkadije a Borise Natanoviče Strugackých, film Stalker režiséra Andreje Arseňjeviče Tarkovského natočený volně na motivy románu a sérii videoher S.T.A.L.K.E.R. ukrajinské společnosti GSC Game World, která čerpá z výše uvedené knihy i filmu.
