Etnografický výzkum z oblasti digitální antropologie nabízí sondu do fungování největší encyklopedie a zabývá se otázkou, kdy se z jejího aktéra stává autor a co taková role vůbec znamená.
Zatímco divák reality show sleduje počínání několika vybraných jedinců v soutěži, producent pořadu uskutečňuje návštěvu v soukromí svých diváků. Kdo je pod dohledem?
Typologie moravskoslezského venkova, jeho diferenciace a odhalení mechanismů, které vedou k nerovnoměrnému vývoji jsou tématem disertační práce vedené z pohledu rurální geografie.
Boj o přízeň venkova – i tak by se dalo shrnout úsilí politických stran v období Třetí republiky. Jaký vliv měla na rozhodování venkovských voličů konstrukce jejich mediálního obrazu?
Diplomová práce se zabývá souvislostmi ideologie zdraví jako součásti kultu těla s biopotravinami. Vychází se sociologie jídla a stravování, popisuje způsoby, jakými se vytváří význam biopotraviny a jejich chápání zákazníky. Ti chápou biopotravinu především jako produkt zdravé výživy, což pramení z vysokého společenského oceňování zdraví souvisejícím s hodnotami mládí, krásy a štíhlosti, které jsou silně mediálně propagované. Užitek biopotravin pro zdraví je podporován využíváním vědeckých poznatků, které jsou různě vykládány za účelem vytvoření a podpoření image výrobků bio artikulované v jejich marketingovém příběhu. Aspekty ideologie zdraví se promítají do způsobu prezentace biopotravin a usnadňují tak jejich rychlejší komercionalizaci, což přispívá k zanedbávání širších přístupů ekologického zemědělství
Autor na základě rozhovorů s dvanácti vegany sleduje, jaké sociální interakce veganství vzbuzuje ve většinové společnosti, jak sami vegani vnímají sociální tlak a jak se s ním vypořádávají.
Předkládaná diplomová práce Miloše Hrocha s názvem Samizdat v informační době: Jak ovlivnil Web 2. 0 kulturu fanzinů si dává za cíl vyzkoumat, jakým způsobem se proměnila produkce hudebních fanzinů, tedy neoficiálních časopisů vydávaných svými tvůrci na vlastní pěst, s příchodem nových médií.
Na následujících stránkách historického výzkumu autorka představuje podobu normalizační televizní zábavy pro mládež. Předmětem zájmu její práce je oblast hudebně – zábavných pořadů z produkce Televizního klubu mladých, uvádějících videoklipy. Konkrétně se zaměřila na Hitšarádu, jež byla hudební relací Československé televize, s moderátorskou dvojicí Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř. Jedná se o pořad, který uváděl v letech 1978 – 1986 původní české videoklipy, tedy krátkometrážní audiovizuální díla, jejichž zvukovou složkou je píseň. Šlo o videoklipy ve smyslu hrané scény se zápletkou, s tanečními výstupy a záznamem na playback artikulujícího zpěváka a hrajících muzikantů.
Co vidí Sebaldův čtenář první: text, nebo obraz? A je to vůbec důležité? Tato práce se zabývá vzájemným vztahem textu a obrazu v prozaických dílech W. G. Sebalda.