-
Internetová televize pro neslyšící děti a mládež
by Marie Basovníková
Internetovou televizi pro děti a mládež WEBlik se rozhodla vytvořit Česká komora tlumočníků znakového jazyka (Komora1 ) na základě spolupráce se svými neslyšícími členy. Jedná se o webový prostor, v němž mohou diváci sledovat novinky z komunity Neslyšících a příspěvky se související problematikou. Právě fungováním řečené televize se tato bakalářská práce zabývá detailněji.
-
Obraz versus nový geologický věk
by Anna Dorňáková
Slovo Antropocén patří ve světě pojmů k těm novějším. A i když se v českém mediálním mainstreamu ještě úplně nezabydlelo, návštěvnost lednového Fresh Eye večera, který se Antropocénem zabýval, ukázala, že přinejmenším velký zájem vzbudit dokáže.
-
Handicapovaný jedinec v současné české próze pro děti a mládež
by Karel Čumpelík
Diplomová práce se mimo jiné zabývá konstrukcí hlavní postavy a postav vedlejších. Rozhodující je zachycení rozdílů, kdy je handicapovaným hlavní hrdina a kdy naopak na handicap nahlíží z odstupu. V této rozdílnosti pohledů hraje důležitou roli také vyprávěcí perspektiva, která svou rozdílností může vést ke zdůraznění nitra postiženého a jeho vlastní emocionality, nebo spíše ke sledování interakce handicapovaného jedince se světem a lidmi v něm.
-
Velkoměsta v 19. a 20. století jako křižovatky změn
by Michal Janata
Všechna lidská sídla od nejstarších měst až po megalopole dneška v sobě uchovávají rozpor. Na jedné straně čerpají z tradic dosavadních způsobů utváření sídel, na druhé straně v souladu s technologickým, právním, politickým a sociálním vývojem se pokoušejí města i menší sídelní útvary nově se konfigurovat. Na jedné straně tedy města žijí kulturní pamětí, na druhé straně vytyčují své nové sídelní vize. Tato dvojznačnost však není jediná. Na jedné straně má totiž člověk potřebu citově osvojeného, domovsky zakotveného místa, a tedy stability, na druhé straně chce toto místo přetvářet, vylepšovat, měnit, a tudíž vnáší do svého sídelního chování prvek nestability. Historický proces je tedy nikdy nekončícím výsledkem tohoto napětí.
-
Obraz dokonalého člověka v proměnách dějin
by Eva Lípová
Diplomová práce Evy Lípové má za cíl podat přehled historických představ o ideálním člověku a jeho vlastnostech. Všímá si nejen příčin konkrétních požadavků v jednotlivých historických obdobích na dokonalého člověka, tj. aktuálních společenských poměrů, ale také toho, k čemu tyto obrazy vedly a jakým způsobem se vyvíjely v následujících obdobích.
-
Obraz versus ezoterika – tajná nauka na prodej
by Anna Dorňáková
Znovu jsme podlehli kouzlu Vánoc. Namísto obtloustlého velkorysého staříka jsme se ale tentokrát rozhodli podívat na ono kouzlo samotné. Prakticky i teoreticky, prizmatem sémiotika, kurátora současného umění a režiséra dokumentárních filmů.
-
Kabala podle učení rabi Jehudy Ašlaga
by Michael Nosek
Diplomová práce by měla přispět k rozšíření informací o svatém učení kabaly v českém jazykovém prostředí. Předmětem práce je učení kabaly z pohledu velkého kabalisty 20. století rabi Jehudy Leiba Haleviho Ašlaga, který je podle komentáře Sulam „žebřík― ke knize Zohar známý jako Baal Hasulam „Majitel žebříku―. Budou v ní stručně uvedeny základní principy Ašlagova učení, které vychází z kabalistického systému rabi Jicchaka Lurii Aškenazy, známého pod jménem svatý Ari, překlad a výklad vybraných oddílů z knihy rabi Ašlaga Úvod do kabaly (hebr. Pticha lechochmat ha-kabala).
-
Epistemologie psychedelické zkušenosti
by Filip Hájek
„Nespočet lidí touží po vlastní transcendenci a rádi by ji hledali v církvi. Avšak běda, ,hladové ovečky vzhůru hledí a nejsou nasyceny´. Účastní se bohoslužeb, poslouchají kázání, opakují modlitby – avšak jejich žízeň zůstává neuhašena. Zklamáni se obracejí k láhvi.“ Aldous Huxley, Brány vnímání.
-
Subkultura hipsterů v Česku
by Eva Zahornadská
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Především ale hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti.
