média a společnost
-
Subkultura hipsterů v Česku
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Především ale hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti.
-
Obraz versus terorismus – chaos versus stabilita?
Přiznejme si, že léto je v mnoha ohledech lepší, než podzim. Listí se nachází převážně na stromech, a nikoliv všude okolo, sluníčko nás nejen ohřeje, ale zároveň, když už máme tu smůlu, že musíme jít do práce, pohybujeme se zpravidla za světla. Ale i tak to podzim musel vyhrát – začala totiž další série diskusí o vizuální kultuře Fresh Eye. A ani v nových prostorách Petrohradská kolektiv FE nemění svůj záměr zkoumat ze všech stran obrazy, se kterými se denně setkáváme. V říjnu se naši tři hosté zaměřili na hojně artikulované téma terorismu.
-
Terorismus jako komunikace: Příklad komunikační strategie organizace al-Káida
Diplomová práce Terorismus jako komunikace: Příklad komunikační strategie organizace al-Káida chápe terorismus jako pokračování komunikace jinými prostředky. V tomto světle pak také boj proti terorismu nabývá rozměrů spíše psychologické či propagandistické války, války idejí, souboje o veřejné mínění. Je zřejmé, že v dané situaci hrají ústřední roli masmédia.
-
Konstruktivistická analýza protiteroristických politik USA a EU na základě odlišnosti jejich identit
Výchozím předpokladem práce je, že rozdílnost protiteroristických politik USA a EU je dána především jejich rozdílnou identitou, z které následně vyplývají rozdílné ideové hodnoty. Na základě nich státy interpretují svět, vytvářejí a prioritizují své zájmy, legitimizují své jednání a také nahlížejí na ostatní aktéry mezinárodního systému. Teoretickým rámcem pro tuto analýzu je sociální konstruktivismus doplněný konceptem moderní a postmoderní identity Roberta Coopera.
-
-
Místa paměti a guerillová vizuálně verbální díla: životodárná a funkční symbióza
Místa paměti bývají často vnímána jako nedotknutelná a konzervovaná a jakýkoliv zásah do jejich struktury je interpretován jako nežádoucí či rušivý. Vždy tomu tak ale být nemusí. Tato studie, která se umístila mezi vítězi studentské soutěže Fresh Eye, si klade za cíl poukázat na vztah mezi místy paměti a guerillovými vizuálně verbálními díly, poukázat na možné interpretační možnosti jejich spojení a na fakt, že na jejich vztah nemusí být nutně nahlíženo jako na parazitický, nýbrž může být chápán i jako funkční symbióza.
-
-
Samizdat v informační době: Jak ovlivnil Web 2.0 kulturu fanzinů
Předkládaná diplomová práce Miloše Hrocha s názvem Samizdat v informační době: Jak ovlivnil Web 2. 0 kulturu fanzinů si dává za cíl vyzkoumat, jakým způsobem se proměnila produkce hudebních fanzinů, tedy neoficiálních časopisů vydávaných svými tvůrci na vlastní pěst, s příchodem nových médií.
-
Obraz versus národní identita: češství, vlastenectví, nacionalismus
Co rozumíme pod pojmem národní identita? Kde ji můžeme hledat? Lze ji vizualizovat? Na květnovém Fresh Eye večeru naši hosté pohovořili o národní identitě v architektuře, v komiksu i v datech.
