Tactics of Appearance for Abolition Democracy #BlackLivesMatter

by Nicholas Mirzoeff

V textu pro odborný magazín Critical Inquiry se Nicholas Mirzoeff věnuje vizuálnímu aktivismu hnutí Black Lives Matter. Jeho historii a rozmach představuje prostřednictvím konkrétních případů policejního násilí na občanech černé pleti, které vyvolaly reakce v digitálním a reálném prostoru. Vstup hnutí do „prostoru viditelnosti“ (space of appearance) dle autora poukazuje na selhání demokracie a odhalení privilegovanosti bílé rasy v USA. Jaké taktiky jednání jsou pro hnutí Black Lives Matter z hlediska vizuálních studií charakteristické?

Black Lives Matter (BLM), dnes již mezinárodní aktivistické hnutí, vzniklo ve Spojených státech amerických v roce 2013. Upozorňuje na případy policejního násilí, které měly za následek úmrtí lidí černé pleti. K mediálně nejznámějším událostem, na základě kterých se začalo hnutí formovat, patří případ George Zimmermana, ve kterém floridský koordinátor místní milice zastřelil sedmnáctiletého Trayvona Martina. Další podnět a zvýšení povědomí o tomto hnutí následovalo po zastřelení Michaela Browna ve Fergusonu v roce 2014. Hashtag #Ferguson byl od června 2014 do května 2015 použit 21,6 milionkrát a stal se milníkem digitálního aktivismu. Nalezení společného jazyka hnutí souviselo se změnou z #Ferguson na #BlackLivesMatter: z původních stoupenců na sociální síti se stali protestující ve veřejném prostoru. V červenci 2015 došlo k více než dvaceti demonstracím v USA. V roce 2016 se uskutečnily protesty ve Velké Británii, v Německu, Kanadě a Nizozemsku, jen v první polovině června 2016 došlo k demonstracím v nejméně 88 amerických městech. Předkládaný text se vztahuje k období od zavraždění Erica Garnera a Michaela Browna v červenci a srpnu 2014 do inaugurace Donalda Trumpa prezidentem USA v lednu 2017. Hnutí dle autora textu upozorňuje na rasová profilování a dvojí metr, jenž je na Američany aplikován – zviditelňuje privilegovanost bílé rasy.

USA jsou v textu interpretovány jako prostor, ve kterém dochází k selhání demokracie, čehož je hnutí přímým svědkem. Ve spojení s digitálními technologiemi akce Black Lives Matter činí systematický rasismus opět viditelným. Autor zmiňuje tři jevy, které k tomu přispívají: „zaprvé svědectví scén zachycených na telefon, průmyslovými a jinými kamerami, zadruhé protesty a akce usilující o spravedlnost a zviditelňující bezpráví a nakonec sdílení veškerých těchto obrazů a aktivit na sociálních sítích, které přitahují zájem mainstreamových médií.“ V předkládaném textu si autor pro účely interpretace vypůjčuje frázi Hannah Arendt „the space of appearance“ (prostor viditelnosti), která tímto výrokem charakterizovala exkluzivní situaci v řecké polis. Arendt popisuje prostor, který ve stejném okamžiku sdílí muži za účelem promluvy a akce, a ze kterého jsou ve stejný moment vyloučeny ženy, děti, neřekové a otroci. Mirzoeff na základě této metody popisuje americkou společnost, do jejíhož „prostoru viditelnosti“ vstoupili občané černé pleti pomocí strategií a taktik Black Lives Matter. Nutno podotknout, že se Mirzoeffův prostor viditelnosti nevztahuje k rasové hierarchii – jedná se spíše o politickou otázku, kdo do něj může, nemůže a proč veřejně vstupovat. Autor se ptá: „Byla demokracie vskutku ‚demokratická‘ ve smyslu možnosti vstupu všech do prostoru viditelnosti nebo autoritářská ve smyslu ochrany bohatství a reprezentace vyvolených?“ Autor termín neartikuluje jako prostor reprezentace v politickém ani kulturním smyslu (jako Hannah Arendt), ale jako prostor možnosti přímého vystupování a zasahování do veřejného dění. Jaké taktiky a strategie Black Lives Matter ke vstupu do „prostoru viditelnosti“ využívá?

Taktika 1: Persistent Looking (Vytrvalý pohled)

Už žádné odvracení zraku od toho, co se odehrává. Snad i takovým způsobem by se dala popsat klíčová tematika hnutí. Samotný akt dívání se policistovi zpříma do očí a následné sdílení obrazů, které jej zachycují, je ústřední taktikou BLM. Dráždivost aktu dle autora podněcuje i jistá souvislost s problematikou dohledu a vymanění z otroctví. Protestující zkušenost popisují jako coming-to-meet-the-police gaze.

Taktika 2: Copresence (Společná přítomnost)

Díky digitálním technologiím jsou sociální sítě, na nichž všechny strany operují, prostorem viditelnosti. Akce face-to-face byly modifikovány do digitální éry. BLM je důkazem, nakolik je možné v digitálním prostoru působit aktivisticky. Po smrti Trayvona Martina uchvátil hashtag ohledně policejního násilí twitter a instagram, což formovalo hnutí, které posléze vyšlo do ulic.

Taktika 3: Hands Up, Don’t Shoot (Ruce nahoru, nestřílet)

BLM mobilizují těla v politická těla. Podpisem post-fergusonovské éry hnutí byla akce „ruce nahoru, nestřílet“, která užívala výrazné gesto zranitelnosti. Divák se v ní stává svědkem činu. „Hands Up, Don’t Shoot“ je prvním produktem interakce na snapchatu i selfie generace s přímým důsledkem v ulicích, neboť akce vytvořila novou self-image protestujícího.

Taktika 4: Die-in (Lehnutí na zem)

Politická těla nejsou nesmrtelná – die-in je demonstrací, při které si protestující lehají na zem jako symbol umírání. I předchozí protestní hnutí využívala této taktiky k narušení komerčního prostoru (legendární je v tomto směru lehnutí v roce 1987 jako protest proti nezájmu vůči AIDS). Die-in probíhají na ne-místech jako jsou např. obchodní centra, spojují účastníky ve vzájemné solidaritě a jsou součástí „repertoáru umírající demokracie“.

Taktika 5: Redacted Spaces of Nonappearance (Manipulované prostory ne-viditelnosti)

Existuje obsáhlý archiv záznamů ze skrytých kamer, které by mohly pomoci chránit obě strany – tedy i hlídat policejní chování. Materiál však nemůže být neutrální a může být manipulován. Prostor viditelnosti se mění v zemi nikoho, kde všichni umírají – “no one’s land, no one cares, someone dies – that’s space of nonappearance”. Prostory ne-viditelnotsi jsou rasistickým protějškem ne-míst konzumní společnosti. Archivy takových záznamů však zároveň dávají možnost na existenci takových prostorů poukazovat.

Taktika 6: Copresent Refusal (Společné odmítnutí v čase)

Význam sdíleného digitálního obrazu vystihuje živý přenos Diamondy Reynolds v momentě vraždy jejího přítele na předměstí St. Paul v červenci 2016. Živý přenos na Facebooku učinil diváky přímými svědky situace a pomohl prokázat neodůvodněnost zásahu.

Plnou verzi textu, interpretaci vývoje hnutí a charakteristických případů naleznete v archivu Critical Inquiry. Pro podrobnější studium tématu otevřete knihu The Appearance of Black Lives Matter (2018), na jejíž elektronickou verzi autor odkazuje ve spodní části představeného textu. Knize věnované hnutí BLM předcházelo v roce 2015 vydání průvodce světem vizuální kultury 21. století, How to See the World. Křest českého překladu knihy Jak vidět svět proběhne 12. 3. od 19 hodin v prostorách knihkupectví ArtMap za osobní účasti autora. Nicholas Mirzoeff hned druhý den přednese v prostorách NYU Prague přednášku Visual Thinking in Dangerous Times. Praha hostí svátek vizuálních studií. Nezmeškejte ho!