Úlohu tabletu ve vzdělávacích institucích lze teoreticky uchopit pomocí konceptu remediace, píše ve své bakalářské práci Tereza Rambousková.
„Slovo remediace (remediation) poprvé použili autoři Jay David Bolter a Richard Grusin v knize Remediation: Understanding New Media (Cambridge – London, The MIT Press 1999). Remediace je Boltrem a Grusinem chápána jako proces, při kterém novější médium využívá vlastností média předcházejícího, zároveň mění způsob jeho užívání a prostředí. Jedno médium tedy reprezentuje druhé,” píše autorka v práci s názvem Tablet, zatím poslední stadium v remediaci školních pomůcek, jež je k dispozici na serveru Masarykovy univerzity v Brně. Tereza Rambousková dodává, že “dobře lze pojem remediace chápat také na výroku Marshalla McLuhana, který řekl, že ‚[…] obsahem každého média je jiné médium. Obsahem písma je řeč, stejně jako obsahem knihtisku je psané slovo a jako je knihtisk obsahem telegrafu […]’.”
Tablet tak například sdružuje funkce psacích potřeb, tabule i učebnic. O jeho přínosu pisatelce bakalářské práce vypověděla učitelka ZŠ Čejkovická v Brně Tereza Bořecká. ZŠ Čejkovická patří mezi první základní školy v České republice, které zasadily tablet jako učební pomůcku do školní výuky.
V současné době probíhá na základní škole již třetí projekt s cílem zvýšení počítačové gramotnosti a momentálně disponuje 60 tablety – iPady a dalšími moderními digitálními technologiemi (interaktivní tabule, MacBooky). Škola prý zvolila iPady vzhledem k předchozím zkušenostem se zařízeními od firmy Apple. Mezi nejoblíbenější vlastnosti iPadu patří automatické aktualizace softwaru, automatické řazení dat a absence počítačových virů.
Kotoul s elektronickou tužkou
Ve škole funguje jejich využívání na principu rezervace – učitelé si zarezervují potřebný počet tabletů na konkrétní vyučovací hodinu, před hodinou si je vyzvednou a dopraví do třídy.
Samotný způsob využívání tabletů definují právě učitelé. Tablet se tedy pro ně stal nástrojem, který je variabilní a flexibilní k mnoha činnostem, záleží potom tedy pouze na tom, čeho chce vyučující dosáhnout v dané hodině a jak tento nástroj využije.
Pokud se učitel rozhodne rozšiřovat schopnost dětí práce v kolektivu, rozdělí je například do několika skupin a zadá ke zpracování určitý úkol s jeho následnou prezentací, přičemž jedna skupinka pracuje s iPady, druhá s učebnicemi a třetí s pomocí výtvarných potřeb, následně se prostřídají, zkomponují informace a vše odprezentují ostatním skupinkám.
Pokud se rozhodne učitel využívat e-learningu a iBooks, rozdá tablet každému dítěti. V tělocviku využívá vyučující tabletu tak, že například natočí dítě při přemetu, a poté společně u videa odhalí nedostatky úkonu. Žáci využívají digitální technologie při prezentacích nejen pomocí aplikace v PowerPointu (slidy), ale i tak, že natočí svůj postup při rýsování. Následně video pustí spolužákům s komentářem nebo je komentář součástí videozáznamu a je prezentován například na blozích, sociálních sítích, či ho jednoduše prostřednictvím e-mailu nebo Skypu žák odešle jako domácí úkol svému vyučujícímu.
O dalších moderních způsobech výuky vypovědí více hosté tematického večera s názvem Obraz versus škola, který se bude 19.5. mimořádně konat v prostorech budovy FSV UK Hollar. Mezi možné relevantní otázky na hosty může mj. patřit problematika tzv. “digitální demence”. Tak německý psycholog a neurolog Manfred Spitzer ve své stejnojmenné knize popisuje vliv moderních informačních technologií na kognitivní funkce dětí a mladistvých do 18 let věku.
