„Osvobozená vesnice“. Mediální obraz venkova a venkovanů na stránkách Rudého práva a Lidové demokracie v letech 1945-1946

by Lenka Malá

Boj o přízeň venkova – i tak by se dalo shrnout úsilí politických stran v období Třetí republiky od konce druhé světové války do voleb do Ústavodárného shromáždění v květnu 1946. Komunistická strana Československa a Československá strana lidová prostřednictvím deníků Rudé právo a Lidová demokracie konstruovaly mediální obraz venkova a venkovanů, skrze který apelovaly na jeho voličský potenciál. Jak vypadal, v čem se odlišoval a jakým způsobem byl tento obraz vytvářen se ve své diplomové práci ptá Lenka Malá.

Po konci války se stal venkov klíčovou oblastí mocenského zápasu. Se zrušením agrární strany přišlo venkovské obyvatelstvo o svou původní politickou reprezentaci, kterou bylo nutno nahradit novým politickým lídrem. Voliče bylo nutné získat na svou stranu i z toho důvodu, že venkovské oblasti byly nezbytným článkem pro zajištění výživy celého národa. Na základě politického významu, který je venkovu po roce 1945 přisuzován, Lenka Malá očekává, že mu byla ve sledovaném období v mediálních sděleních Rudého práva a Lidové demokracie věnována výrazná pozornost. S ohledem na teoretická východiska práce předpokládá, že „mediální reprezentace venkova a jeho obyvatel neměla nahodilý charakter, nýbrž byla vytvářena vědomě za účelem podpory mocenských zájmů zmíněných deníků.“ Domnívá se, že „jednotlivá periodika interpretovala danou problematiku na základě svých ideově-politických orientací a převládající ideologie, a že se proto obraz venkova a venkovanů ve zkoumaných denících více či méně odlišoval.“

Autorka čtenáře uvádí do historických souvislostí a jeho pozornost soustředí na události či podněty, jejichž reflexi v denících očekává – výrazně se tak věnuje otázce pozemkové reformy, která měla na venkově zásadní vliv nejen na sociální a hospodářskou, ale i politickou situaci. Svou práci staví na sociálně konstruktivistické teorii autorů Bergera a Luckmanna, podle kterých realita neexistuje sama o sobě, ale je vytvářena, množena a udržována jedinci, kteří jsou součástí společenského celku. Věnuje se teorii mediální reprezentace, teorii ideologie v souvislosti s Thompsonovými mody operandi a teorii diskursu a diskursivní analýzy podle Jamese Paula Geeho, které dále aplikuje na svůj výzkum. Autorčiným cílem je zjistit, jaké charakteristiky byly venkovu a jeho obyvatelům ve zkoumaných denících připisovány a identifikovat základní diskursivní nástroje a strategie, které byly při konstrukci jejich mediálního obrazu využity. Do zkoumaného vzorku bylo zařazeno 50 publicistických útvarů z ranního vydání novin v období od května 1945 do května 1946 s očekáváním, že mediální obraz bude vzhledem ke směřování k volbám v rámci šetřeného období konzistentní. Teze, které autorka v analytické části potvrzuje nebo vyvrací, jsou vytvořeny na základě očekávání dle znalosti historického kontextu.

Za pozornost stojí, že oba deníky přisuzují venkovskému obyvatelstvu téměř výhradně pozitivní charakteristiky a ztotožňují jej se zemědělským lidem až do té míry, že potlačují všechny jeho další výrobní složky. Obě strany akcentují špatné životní podmínky, které v těchto oblastech panují: Zatímco Lidová demokracie příčinu nerozebírá, Rudé právo hledá viníka ve skupině agrárníků, kapitalistů a apeluje na mučednický charakter venkovského obyvatelstva, které ztotožňuje s budovateli nového pokroku. Obě strany proklamují nutnost změny a zatímco Lidová demokracie zůstává u opatrných vyjádření a kritizuje odchod mladých lidí do města jako ohrožení tradičních hodnot venkova, Rudé právo hovoří o vyzdvižení venkova na úroveň měst, jejichž sblížení se nebrání a ztotožnění rolníka s dělníkem považuje ve sledovaném období za jistý ideál. Dle autorky je z textů zřejmá snaha o rozšíření volební základny o venkovské ženy a mládež, a to především u komunistické strany, která očividně mediálně podporovala svou politickou aktivitu a vsadila na emancipaci. Venkovská žena byla v textech Liberální demokracie naopak vyobrazena jako hrdinka zachovávající křesťanské hodnoty budoucím generacím.

Výsledek zlepšení socioekonomické situace na venkově Rudé právo ztotožňuje s aktivitami komunistické strany, zatímco Lidová demokracie ve svých textech „předává zodpovědnost na „nejodpovědnější místa“; čímž dává implicitně najevo, že není v jejích silách, aby sama poměry na venkově změnila, čímž však samu sebe sesazuje z pozice dominantní ideologie“, uvádí Malá.  V tomto ohledu je nutné zmínit, že komunistická strana podmiňuje všechny radikální a pokrokové změny svým vítězstvím v květnových volbách – žádné „kdyby“ nepřipouští.

Autorka ve své práci potvrdila odlišnost jednotlivých Diskursů politických stran, které mají vliv na konstruování mediálního obrazu venkova: „Zatímco texty Rudého práva jsou jasně formovány radikálně (revolučně) socialistickým Diskursem komunistické strany s tendencí k desimulaci, přičemž hlavní osou zkoumaných textů Rudého práva se stává požadavek radikální socioekonomické přeměny venkova, jenž se odráží v popisu venkovanů jako kompetentních budovatelů republiky, tvůrců změn či dokonce bojovníků, v textech Lidové demokracie se odráží spíše sociálně-reformní, křesťansko-sociální Diskurs a požadavek uvážlivé obnovy venkova s ohledem na zachování jeho tradičních hodnot, jejichž oporami jsou a mají být právě venkované“, končí práci Lenka Malá.

Diplomovou práci věnující se obrazu venkova v období Třetí republiky si můžete v kompletní verzi přečíst zde.

Kdo se zajímá o problematiku periferie, venkova a vesnice nesmí chybět 20. 2. 2018 v prostorech Petrohradská kolektiv na dalším z přednáškových večerů Fresh Eye. Podrobnosti naleznete na facebookové události.