Studium Filmové vědy a Německé filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci zakončila v roce 2010 Aneta Horáková bakalářskou prací, ve které podrobně analyzovala obraz ženy v hraných celovečerních filmech rakouské avantgardní, experimentální a feministické režisérky VALIE EXPORT. Krátké snímky a záznamy performance této umělkyně budou mít diváci možnost zhlédnout 17. 2. 2020 od 20:45 v malém sále kina Světozor.

Celovečerní snímky z druhé poloviny sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let Unsichtbare Gegner (1977), Menschenfrauen (1980), Praxis der Liebe (1985) podrobila zkoumání ve své bakalářské práci Aneta Horáková. Tři snímky dle autorky kolísají mezi avantgardou, experimentem a komerční tvorbou. Unsichtbare Gegner (1977) je prvním dlouhometrážním filmem VALIE EXPORT, ve kterém je dle autorky znatelný silný vliv předchozí tvorby a její citace. Další dva hrané snímky Menschenfrauen a Praxis der Liebe se od filmu prvního liší zejména ve způsobu zobrazování ženy. Obraz ženy ve filmech EXPORT zkoumá Horáková ze tří pohledů: z pohledu kamery, diváka a postavy ve filmu. Vychází ze studie Vizuální rozkoš a narativní film Laury Mulvey, dále Women and Film: Both Sides of Camera od E. Ann Kaplan a článku Ruby B. Rich In the Name of Feminist Film Criticism.

EXPORT: Laura Mulvey –Vizuální rozkoš a narativní film

Horáková v analýze užívá termíny teorie divácké rozkoše dle Laury Mulvey – skopofilie a identifikace, které jsou umožněny skrze pohled. „Skopofilie (aspekt struktur pohledu schopných v konvenční situaci projekce v kině vyvolávat rozkoš), vzniká z rozkoše exponování jiné osoby jako objektu sexuální stimulace prostřednictvím zraku. Ten druhý, podněcovaný narcismem a ustavením jáství, povstává z identifikace s viděným obrazem.“ (Mulvey, s. 46) Mulvey byla kritizována, že svoji teorii aplikovala na mužské tvůrce, mužské postavy v hlavní roli a mužského heterosexuálně orientovaného diváka. Horáková uvádí, že její teorii aplikuje jak na mužské, tak na ženské publikum, neboť VALIE EXPORT nevylučuje ženu jako diváka a předpokládá ženské publikum.

„VALIE EXPORT v  Unsichtbare Gegner brání různými prostředky jak identifikaci s postavou, tak skopofilii a požitku z explicitní nahoty. V dalších dvou snímcích se s tímto téměř nesetkáme. Ženy vystupují často v situacích, kdy se svlékají nebo jsou již svlečené. Neobjevuje se zde téměř snaha zabránit sexualizaci ženy a  exhibicionistické stylizaci ženy nebo-li tomu, co Laura Mulveyová nazývá „to-be-look-at-ness“. VALIE EXPORT zde volí cestu vykreslení současného stavu postavení a vnímání žen ve společnosti. K emancipaci dochází jen v malé části. EXPORT upozorňuje na současný stav, jak ho ona vidí, právě tím, že ho zkopíruje do svého filmu a kritizuje ho. Nebrání se lehké ironizaci a dosti dramatizuje. Kritika a upozornění na problémy jsou cílem celého filmu. Kritizuje muže i ženy, které se nechají muži ovládat, kritizuje xenofobii, společnost, byrokracii, patriarchální systém a náboženství založená na patriarchátu.“

EXPORT: E. Ann Kaplan – Women and Film: Both Sides of Camera

Snímky VALIE EXPORT dle autorky spadají do skupiny filmů, o které E. Ann Kaplan uvažovala jako o skupině formalistických, experimentálních a avantgardních snímků vycházejících z tradice francouzského surrealismu, impresionismu, ruského formalismu i avantgard šedesátých let. Jak uvádí Horáková, „v jejich snímcích najdeme hned několik odkazů k surrealismu. Jedná se především o častý motiv snu, vzpomínek a halucinací. Silně surrealisticky laděná scéna se objevuje ve filmu Unsichtbare Gegner, když domů Anna přinese nákup. Vykládá ho na stůl a některé potraviny se mění ve zvířata – brouka, andulku nebo rybičku. Tyto vize má Anna i následně, když jednotlivé potraviny krájí. Vypadá to, jako by živočichův odřezávala hlavy…“

VALIE EXPORT se snaží o nové zobrazení ženy ve filmu a bojuje proti zažitým konvencím společnosti i obrazu ženy v hollywoodských klasikách nebo třeba v rakouských „heimatfilmech“. Horáková uvádí, že „jejím cílem je rozbití klišé, upozornění na současný stav a emancipace ženy a k tomu využívá novou formu ženského filmu. Skrze záměrné odkazy ke klasickým pohledům na ženu ve filmech a využíváním těchto klasických pohledů dochází ke zmiňované dekonstrukci a upozornění na roli ženy jako objektu touhy v rakouských i světových žánrových filmech.“ Horáková v návaznosti na teorii Kaplan mimo jiné rozebírá zcizující efekty, které mají za úkol zabránit divácké slasti, jako je například upozornění na filmový postup. Tímto zcizujícím efektem je ve tvorbě VALIE EXPORT přítomnost diegetické kamery v Praxis der Liebe a Unsichtbare Gegner. V charakterizaci se věnuje i směšování dokumentu a fikce. „V Praxis der Liebe a Unsichtbare Gegner jsou použity dokumentární záběry pro ilustraci násilí ve společnosti, válek, nelegálního obchodu se zbraněmi a manipulace v médiích. Tím získávají filmy EXPORT politickou výpověď. Snímky jsou politicky angažované, reagují na aktuální politické otázky a problémy. Navíc lze tvorbu EXPORT považovat za feministický manifest v Rakousku,“ uvádí Aneta Horáková v předkládané práci.

EXPORT: Ruby B. Rich – In the Name of Feminist Film Criticism

Autorka jako třetí východisko práce užívá rozdělení filmů dle teorie Ruby B. Rich. Výchozími jsou v tomto případě postupy, se kterými jednotlivé filmy pracují, ale také to, zda jsou politické, zda reflektují samy sebe a feministická hnutí a zda je vytvořila žena nebo muž. Rich formuluje šest skupin, do kterých dělí filmy zabývající se ženami a feminismem. Tyto skupiny jsou: I. Potvrzující filmy (Validative), II. Korespondenční (Correspondence), III. Rekonstruktivní (Reconstructive), IV. Medúzovské (Medusan), V. Korigující realismus (Corrective realism), VI. Projektilní (Projectile). Aneta Horáková ve své analýze uvádí, že na základě tohoto dělení, lze o filmech VALIE EXPORT uvažovat jako o filmech korespondenčních, neboť „se pokoušejí najít vzájemnou souvislost či komunikaci mezi věcmi, hledají vztahy mezi pocitem a objektivitou, ale i narací a její dekonstrukcí, uměním a ideologií, formou a obsahem. (…) Na rozdíl od ,mužských‘ snímků opět otevřeně zahrnují výpověď autorky jako politickou součást tématu filmu. Tyto filmy se tedy vyznačují i korespondencí formy a obsahu, jsou významné pro vývoj nových experimentálních forem.“

Tématu zobrazení ženy ve filmech VALIE EXPORT je věnována bakalářská práce Anety Horákové, kterou naleznete zde. Projekci v Čechách doposud méně známých krátkých snímků a záznamů performance této rakouské umělkyně uvádí Fresh Eye ve spolupráci s cyklem Dokumentární pondělí a ArtMap jako další akci z cyklu Kulturní války. V pořadí již šesté společné promítání proběhne 17. 2. 2020 od 20:45 v malém sále kina Světozor a bude mu, jako již tradičně, předcházet úvodní performance, tentokrát v podání Lenky Klodové. Vstupenky zakoupíte online přes systém kina Světozor.