Obraz versus kaviár a čistý vzduch, čili versus luxus

by Anna Dorňáková

Po poněkud mrtvé linii témat (Obraz versus smrt, Obraz versus ruinporn), která platforma Fresh Eye během posledních večerů zkoumala, jsme se rozhodli, že bychom si my i naši návštěvníci mohli dopřát kapku luxusu. A tak jsme si nalili skleničku šampaňského a pozvali si tři skvělé hosty, kteří jsou ve světě třpytu a lesku jako doma, aby nám pověděli, jak se to má se vztahem obrazu a luxusu.

O pojmu luxus, který se neustále mění, stejně jako se mění společnost, která tohoto výrazu používá, přišel přednášet první host březnového FE sociolog Miroslav Paulíček. Například pro sociologa Thorsteina Veblena byl luxus sumou všech neužitečných statků, kterými se obklopovala zahálčivá třída, tedy lidé, již měli dost peněz, aby nemuseli pracovat. A těchto neužitečných statků bylo poměrně velké množství, od pravopisu až po cestování. Tendence nejvyšších tříd k luxusu se podle Veblenova názoru výjimečně silně projevovala v jídelníčku. Drahý alkohol pak jeho vysoká směnná hodnota dokonce v očích veřejnosti jaksi legitimizovala jako vybraný a kultivovaný nápoj.

Veblenovy myšlenky rozvíjel empirickým výzkumem Pierre Bourdieu, který luxus chápal spíše jako znak vkusu, jako kulturní praktiky, jež jsou v rámci společenské třídy vykonávány a opakovány. Bourdieu navíc zdůrazňoval faktor okázalé spotřeby, protože luxus by nebyl správným luxusem, pokud by jej jako takový neocenilo i vaše okolí.

Vy máte ještě plný pokoj?

Představy o luxusu se ale nemění jen na úrovni teoretické reflexe, ale v celé společnosti a různí se i v rámci společenských tříd. Kolikrát jste se ocitli v přeplněném pokoji příslušníka střední třídy, který se množstvím nahromaděného majetku snažil poukázat na své bohatství? Kolikrát jste šli kolem krucánky a sloupky přetékající vilky, jejíž majitel si právě takto představoval luxus? A kolikrát jste – třeba v nějakém lesklém magazínu – zahlédli poloprázdné moderní obýváky, které neúnavně oponovali: luxus vypadá právě takto?

Změny v nazírání na luxus jsou konečně propojeny i s hodnotovými systémy společnosti. Naše prababičky by se nám vysmály, že za luxus považujeme čistý vzduch a jídlo bez jedů.

Design. Záchrana? Prokletí?

Zamyslíme-li se nad charakteristickými prvky luxusu – spojení s domnělou kvalitou, s exkluzivitou a s demonstrací vysokého společenského statusu – můžeme si všimnout jeho příbuznosti s designem. Právě na toto téma přišla na FE pohovořit teoretička designu Kateřina Přidalová.

Design se stává profesí až s průmyslovou revolucí, kdy se vyvíjí z řemesla. Průmyslová revoluce přináší do té doby nepoznaný prvek uniformity a s tím spojené jednoduchosti, prvek, který byl svou novostí nesmírně lákavý. A protože každá akce vzbuzuje reakci, vzniklo ještě na konci 19. století pod vedením Williama Morrise a Johna Ruskina hnutí Arts and Crafts, které se snažilo proti neoduševnělé tvorbě bojovat návratem k uměleckému pojetí řemesla.

Moderní společnost industrializaci vnímala jako nástroj pro vybudování nového a lepšího světa, v němž budou designové výrobky dosažitelné pro všechny. A fordismus tuto ideu v určitém smyslu dotáhnul do konce, když svou masovou produkcí dopřál luxusní statky i široké – ačkoliv docela jistě ne nejširší – společnosti. V současné době je nicméně design hlavně komerčním prostředkem. Těžko totiž ignorovat fakt, že hezké věci se lépe prodávají.

Hezká forma ostatně taky lépe prodává obsah, což dobře ví Joachim Dvořák, nakladatel, editor Labyrint Revue a šéfredaktor magazínu Magnus a také třetí host březnového FE. Časopis Magnus, který vydává banka J&T, patří mezi periodika, která si nekoupíte ani na stánku ani benzínce. Dostanete ho zadarmo, pakliže máte na kontě nějaký ten milion. Každé, obrazově luxusní číslo se zaměřuje na jediné téma – ať už je jím moře nebo žena – a snaží se o kultivaci milionářovy duše.

Pokud nejste milionáři, a tak vám do schránky dvakrát ročně nepřijde Magnus, ale přesto byste rádi dopřáli svými myslím intelektuální luxus, poznačte si do diáře datum 19. dubna a připište slovo Neustadt. Právě v Café Neustadt se Fresh Eye výjimečně příští měsíc sejde, tentokrát u tématu Obraz versus mem. Začínáme jako vždycky v 19 hodin.