Jiří Anger byl za svou bakalářskou práci, obhájenou v roce 2014 na Katedře filmových studií Univerzity Karlovy, oceněn cenou Iluminace roku udělovanou Českou společností pro filmová studia. V současnosti doktorand stejné katedry a autor publikace Afekt, výraz, performance: Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla ve své starší práci věnuje pozornost vztahu melodramatické imaginace Petera Brookse a konceptu „divadla krutosti“ Antonina Artauda.

Podle literárního teoretika Petera Brookse lze melodrama uchopit nikoli pouze jako nízký žánr či fenomén populární kultury, nýbrž jako estetický systém se širokým repertoárem výrazových prostředků, který odráží určitý způsob uvažování. Anger vymezuje teoretické pole svého zkoumání s pomocí Brooksovy knihy The Melodramatic Imagination (1976) a doplňuje ji knihou Tales of Sound and Fury (1985) filmového teoretika Thomase Elsaessera. Podle Jiřího Angera existuje mezi nastiňovanou melodramatickou imaginací afinita s konceptem „divadla krutosti“ Antonina Artauda (Divadlo a jeho dvojenec, 1938). Ta se dle autora projevuje jak v estetické, tak v ideové rovině. Autor dochází k závěru, že divadlo krutosti představuje radikální vyjádření melodramatické imaginace, jež umožňuje naplno realizovat její možnosti. Spřízněnost těchto systémů demonstruje ve třetí části práce analýzou snímku Rainera Wernera Fassbindera V roce se třinácti úplňky (1978). Film podle Angera přesvědčivě vytváří specifický umělecký tvar – „artaudovské melodrama“. Své tvrzení dokládá na důkladné analýze koncepce prostoru, času, zvukové i pohybové složky či charakterového vyprávění filmu.

Jiří Anger bude hostem dalšího z tematických večerů Fresh Eye, který se bude tentokrát týkat problematiky afektu a afektivity ve vizuální kultuře.  Obraz versus afekt proběhne v úterý 29. ledna 2019 tradičně od 19 hodin v prostorách Petrohradská kolektiv. Všichni jste srdečně zváni.