Výstava díla Hilmy af Klint v Guggenheimově muzeu v roce 2018 a jí předcházející výstava v Serpentine Galleries v roce 2016 odstartovaly nečekaný hlad po tvorbě pozapomenuté švédské malířky. Zájem o tvorbu ženy, o které média hlásají, že se „věnovala abstrakci dříve než slavní velikáni Kandinskij, Mondrian, Kupka a Malevič“ je jedním z nejviditelnějších příkladů snahy o začlenění ženské autorky do mužsky orientovaného kánonu moderního umění. Jakým způsobem je dílo Hilmy af Klint a její umělecká osobnost v materiálech, které na objevné výstavy navázaly, historizovaná? Jaké výzkumné podněty a nové perspektivy materiály přinášejí?
Dílo švédské malířky Hilmy af Klint (1862–1944) se dočkalo docenění o století později. Nečekaně mohutný zájem o malířčinu tvorbu, která vychází ze spirituálních podnětů a nalézá abstraktní formu, odstartovala zejména blockbusterová výstava Hilma af Klint: Paintings for the Future v newyorském Guggenheimově muzeu v roce 2018. Na výstavu posléze navázaly čtyři rozsáhlé publikace a dokumentární film. Snímek Beyond the Invisible mají čeští diváci možnost v premiéře zhlédnout v pondělí 27. 9. 2021 v kině Světozor v rámci cyklu Kulturní války, který ve spolupráci s Fresh Eye pořádá cyklus Dokumentární pondělí a ArtMap.
Materiálům, které se znovunalezením a revizí díla Hilmy af Klint zabývají, věnovala pozornost Janice McNab, umělkyně a vedoucí programu Artistic Research na Royal Academy of Arts v Haagu. McNab v březnu 2021 mimo jiné sepsala pro časopis Religious Studies Review (Vyd. 47, č. 1) krátkou esej věnovanou novým poznatkům, které publikace a dokumentární film přinášejí. Jaké nové výzkumné otázky čerstvě vydané publikace otevírají?
McNab se věnuje jednotlivým interpretacím, uvedeným v šetřených publikacích a ve filmu. Nejožehavější se v případě Hilmy af Klint dle předkládaného textu jeví otázka, zda její dílo plnilo roli instrumentální s ohledem na malířčiny spirituální aktivity, spiritistickou a theosofickou praxi nebo zda bylo dílo intencionálně vytvořené jako umění.
McNab se věnuje následujícím materiálům:
HILMA AF KLINT: SEEING IS BELIEVING (Ed. Kurt Almqvist and Louise Belfrage, Stockholm: 2020)
HILMA AF KLINT: NOTES AND METHODS (Ed. Christine Burgin, Chicago: 2018)
HILMA AF KLINT: VISIONARY (Ed. Kurt Almqvist and Louise Belfrage, Stockholm: 2020)
HILMA AF KLINT: ARTIST, RESEARCHER, MEDIUM (Ed. Iris Müller- Westermann and Milena Høgsberg, Berlin: 2020)
BEYOND THE VISIBLE: HILMA AF KLINT (Dir. Halina Dyrschka, Zeitgeist Films, 2020)
Na uvedené navazuje otázka, zda je vůbec smysluplné snažit se zařadit dílo autorky do kánonu, který ze současné perspektivy sám o sobě vyžaduje radikální revizi. Zda není ono snažení se začlenit af Klint před kvarteto „objevitelů“ abstrakce, jejichž jména jsou mantrou, spíše přitakáním problematickému způsobu psaní dějin a modenistickému kánonu vůbec. O snaze o začlenění žen umělkyň pod problematickou hlavičku abstrakce se rozepisuje v recenzi jiné výstavy například Michal Novotný na portálu artalk.
Esej Janice McNab naleznete zde. Film Beyond the Invisible o Hilmě af Klint a potřebě revize psaní dějin umění promítáme 27. 9. 2021 v kině Světozor!
