K nadcházejícímu programu Fresh Eye a u příležitosti blížících se prezidentských voleb vkládáme do knihovny bakalářskou práci týkající se fenoménu falešných vzpomínek v oblasti politiky obhájenou v roce 2021 na katedře psychologie Masarykovy univerzity v Brně. Barbora Doležalová se fenoménu věnuje v kontextu prezidentských voleb z roku 2018. Cílem bylo prozkoumat faktory ovlivňující tendenci k výskytu falešných vzpomínek po konzumaci lživých zpráv, které byly účastníkům ve výzkumu předloženy, a zjistit do jaké míry jsou falešné vzpomínky ovlivněny osobními politickými preferencemi.
Zkreslení paměti ve formě falešných vzpomínek může mít závažné důsledky nejen v oblasti lékařské, právní, ale i v oblasti politické. Falešné zprávy nebo zfalšované fotografie událostí jsou rostoucí hrozbou pro demokratické volby z důvodu cílení na obavy a předsudky lidí s cílem ovlivnit jejich volební chování. Barbora Doležalová uvádí, že vystavení lživým podnětům může vést k falešným vzpomínkám na zobrazené události: „Falešné vzpomínky jsou často doplěné podrobnými detaily popisujícími jak se lidé cítili, když se o událostech psalo, a to navzdory skutečnosti, že se tyto události nikdy nestaly. Vznik falešných vzpomínek je pravděpodobnější, když se falešný příběh spojí s vírou, přesvědčením, politickými anebo sociálními názory jednotlivce.“ Právě v průběhu vyostřených politických kampaní a událostí se objevuje velké množství nepravdivých informací a zpráv, které následně mohou mít vliv na vznik falešných vzpomínek.
Doležalová uvádí, že vzpomínky jsou tvárné, ale zároveň náchylné k ovlivnění sugescí – tedy i falešná vzpomínka z experimentálního prostředí může mít podobnou sílu paměťové stopy jako vzpomínka skutečná. K sugesci falešných vzpomínek jsou využívané verbální i vizuální podněty. Fotografie dokážou změnit naše vzpomínky, ať se jedná o veřejně známé a světové události nebo zážitek z dětství. Autorka pomocí online dotazníku získala data od 599 participantů, kteří se detailně vyjadřovali ke čtyřem zprávám s přiloženou fotografií týkajících se Miloše Zemana a Jiřího Drahoše v průběhu prezidentské kampaně nebo prezidentských voleb z roku 2018. Dvě zprávy v dotazníku byly falešné – i přes upozornění na možné nepravdivé informace, byla míra falešných vzpomínek nezanedbatelná. Dle politické náklonnosti k danému kandidátovi, byl potvrzen výskyt falešných vzpomínek na základě toho, zda byl kandidát konkrétním člověkem vnímán pozitivně či negativně. Detailní výsledky a vyhodnocení výzkumu Barbory Doležalové a více o fenoménu falešného vzpomínání naleznete ZDE.
Nejen falešné zprávy, manipulované fotografie a falešné vzpomínky odkazují k trendu, kterému bude věnovaný nadcházející program Obraz versus demokracie na ústupu. Večer pořádá Fresh Eye, Fotograf Festival a Národní galerie v Praze v prostorách Korza Veletržního paláce ve čtvrtek 1. 12 od 19 hodin.
